Levně nebo kvalitně? Jak Češi nakupují?

Jedno známé přísloví říká, že nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné věci. Na jednu stranu má něco do sebe, jelikož mnoho levných výrobků je pro svou nekvalitu několikrát do roka měněno, a jak jsou kupovány stále nové a nové, dojde k tomu, že se lze dostat i přes standardní ceny těch kvalitnějších. Jak je to ale s kvalitou a nekvalitou skutečně? Mnohé testy jasně potvrzují, že cena rozhodně není tím určujícím aspektem, který by nám udělal ve všem jasno.

Nejlevnější výrobky jdou na odbyt stále více

Pokud bychom se zaměřili na celkové zvyky nakupujících, jasně nám vyjde, že většina z nich jde v první řadě po ceně. A to v oblasti všech výrobků, od elektroniky, přes nábytek, auto koberce, po jídlo a nápoje. Ve všech směrech jsou lidé ochotni ubrat na svých kvalitativních zásadách, a raději zohlednit to, že mohou ušetřit. Samozřejmě ne vždy je to ta správná cesta.

Obrat k lepšímu je pozvolný

Především v oblasti potravin je ale znát mírné zlepšení, a to tím směrem, kdy si lidé dokážou lépe spočítat, co vlastně za své peníze dostanou. Velkou kauzou byla v minulosti křehčená kuřecí prsa, která v množství skutečného masa vyšla vlastně dráž, než maso běžné. A právě odmítání tohoto výrobku vedlo k tomu, že ho lidé vytlačili z trhů. Podobně na tom jsou ale i některé uzeniny, u kterých lidé kontrolují třeba množství masa v porovnání s cenovkou.

Rozdíly i v elektronice

Dalším příkladem může být také elektronika. Zde vyšší cena neznamená nutně jenom lepší funkce, ale i lepší technologie. Například s ohledem na úsporu. Investice do nejlevnější televize tedy může vyjít za 2 roky nastejno, jako investice do té dražší. A to s ohledem na to, kolik vlastně tento spotřebič spotřebuje elektrické energie. Podobné to potom může být například i u praček, nebo myček, které spotřebovávají také vodu.